Končím s Ondřejem Neffem
Dlouhou dobu jsem pravidelně četl úvodníky Ondřeje Neffa. Na vysokou jsem se dostal v roce 1996, k internetu jsem měl relativně pravidelný přístup někdy od roku 1997 a na Neviditelného psa jsem narazil poměrně záhy, ještě v době, kdy bylo toto periodikum na doméně pes.eunet.cz.
Na Neviditelném psu jsem si vždy cenil pestrosti autorů, s ohromnou netrpělivostí čekal na články pana Ulče, rád četl články pana Václava Vlka staršího a hlavně pravidelně četl úvodníky Ondřeje Neffa.
Pan Neff mě poslední cca rok, možná i víc už opravdu irituje. Nejenže se za časů covidové totality přidal mezi aktivisty. Ok, vyhrála vláda a prezident, kterého si přál. Bohužel, do každého svého současného úvodníku musí namontovat Babiše, Zemana, nebo Okamuru. Jeho články se už ani nedají číst, jsou neustále na jedno brdo. Pro mě je to opravdu hluboké zklamání, připadá mi, že se vrátil do časů svazáků. V mých očích úplně splynul s mediálním mainstreamem. Chápu, že ho hodně zformovala rodinná tragédie, ale už se ani nesnaží být objektivní.
Pevně doufám, že jeho deník zůstane nadále názorově pluralitní, ale jeho samotného již číst nebudu. Už ne nashledanou Ondřeji Neffe. SBOHEM!
Poslat nový komentář