Benak.NET

Ze stránek IBM je nutné stáhnout potřebný instalační balík db2exc_950_LNX_x86.tar.gz a pokud máme zájem, i lokalizační balík db2_v95_linuxia32_nlpack.tar.gz. Názvy balíků se samozřejmě liší podle platformy, ale myslím že Intel 32 tu s námi ještě nějaký ten pátek bude. Dále je nutné mít v systému nainstalovány knihovny libstdc++5 a libaoi. Pokud tyto knihovny nejsou součástí instalace, lze je např. v Debianu velmi snadno doinstalovat.

Ze stránek IBM je po registraci možné stáhnout poslední verzi IBM DB2 Express-C pro různé platformy, tedy pro Windows, Windows 64bit, Linux, AIX apod. Jak jsem již v úvodu psal, pro windows je k dispozici kompletně české prostředí, jak alespon z přiložených obrázků vyplývá

9.6.2007 jsem si ze stránek IBM stáhnul jejich databázi DB2 Express-C ve verzi 9.0. Podle propagačních materiálů se jedná o výkonnou relační/XML databázový server, který je podobně jako Oracle XE odlehčenou verzí plnohodnotného databázového serveru, takže by při vhodném návhu aplikace neměl být velký problém s přechodem na silnější verzi. Pro DB2 lze vyvíjet aplikace postavené nad Javou, .NETem, PHP, Perl, C/C++ a Ruby on Rails. Pomocí pureXML lze efektivně používat XML apod.

Rozhodl jsem se, že sepíšu některé své poznatky a zkušenosti s databázovým serverem PostgreSQL. Jedná se o velmi výkonnou a propracovanou databázovou platformu, které se např. často používaná databáze MySQL ještě nemůže rovnat, ačkoliv se snaží své konkurenty dohnat.

Kolik databází znáš, tolik šancí dostat se do Bohnic máš. Není proto od věci vyzkoušet i Oracle.

Instalace Oracle XE na Debianu

V první řadě je třeba přidat do /etc/apt/sources.list zdroje pro instalaci.

Schémata jsou další skvělou věcí, kterou jsem v PostgreSQL objevil čirou náhodou. Umožní zpřehlednění struktury tabulek a pohledů a jejich rozdělení do logických skupin. Ve své podstatě bych je přirovnal ke jmenným prostorům, používaným např. v C++. Pokud máme od poskytovatele k dispozici jednu databázi a chceme si v tabulkách udržet přehled, která tabulka patří do jakého projektu, jsou schemata dobrým řešením.

Časem přijdeme na to, že se nám v databázovém schématu některé datové typy a jejich kontroly a omezení velmi často opakují. Například je-li daný záznam aktivní se může objevit nejen u uživatele, ale i u výrobku položky v číselníku apod. Dalším ještě vhodnějším příkladem je e-mailová adresa, která musí být zkontrolována na správnost tvaru a tento datový typ a kontrolu bychom měli definovat pokaždé. Sáhneme proto raději k doménám, definujeme datový typ a omezení pouze jednou a více se o problém nestaráme.

Vytvoření domény

Pohledy jsou velmi užitečná věc. Ve své podstatě bych je přirovnal k pojmenovaným dotazům.

CREATE VIEW nazev_pohledu AS dotaz

Následující říklad vytvoří velmi jednoduchý pohled, který bude přesně odpovídat obsahu tabulky wpnodes_data

CREATE VIEW wp.wpnodes AS SELECT * FROM wp.wpnodes_data

Tvorba tohoto pohledu se může zdát diskutabilní, ovšem ve spojení s pravidly a řízením přístupu k datům dává smysl.

Užitečnějsí pohled nám například zobrazí místo číselných údajů data pospojovaná dohromady. Dejme tomu, že se velmi často ptáme na WP uzly, které jsou již z nějakého důvodu zrušené. V tomto pohledu chceme dále znát majitele uzlu, ovšem nikoliv jako číslo (i když to se nám může taky hodit), ale jeho plným názvem, a datumy, kdy byl uzel vytvořen a kdy zrušen.